Zima dá kompostu zabrat. Nízké teploty zpomalí činnost mikroorganismů, materiál se méně rozkládá a v kompostu často zůstane vlhká, slehlá hmota bez dostatku vzduchu. Na jaře pak může kompost působit „mrtvě“, zapáchat nebo lákat mušky. Dobrá zpráva je, že se to dá poměrně rychle napravit. Stačí upravit několik základních věcí a kompost se znovu rozjede.
Proč kompost v zimě stojí a co ho brzdí
V zimě se přirozeně zpomalí biologické procesy. Mikroorganismy, které rozkládají organický materiál, fungují nejlépe v teple a při dostatku vzduchu. Jakmile teplota klesne, jejich aktivita se omezí a kompost se rozkládá jen velmi pomalu.
Další problém bývá v tom, že se obsah kompostu přes zimu slehne. Vlhký materiál se stlačí, ztratí póry a dovnitř se nedostává kyslík. Místo zdravého rozkladu pak začínají převažovat anaerobní procesy, které jsou typické nepříjemným zápachem. Často se také stává, že se v kompostu nahromadí příliš mnoho kuchyňských zbytků nebo mokrého materiálu bez vyvážení suchou složkou.
Brzdou bývá i špatný poměr materiálů. Když v kompostu převládá „zelené“ (vlhké, dusíkaté), bývá těžký, mazlavý a zapáchá. Když naopak převládá „hnědé“ (suché, uhlíkaté), může být příliš suchý a rozklad se rozbíhá pomalu. Jarní start je proto hlavně o vyrovnání těchto poměrů.
Jak správně nastavit vlhkost a „hnědé vs. zelené“
Nejdůležitější je zkontrolovat vlhkost. Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Neměl by z něj téct proud vody, ale zároveň nesmí být úplně suchý. Pokud je hmota promočená a těžká, je potřeba ji provzdušnit a přidat suchý materiál. Pokud je naopak suchá a rozklad se nehýbe, pomůže jemné zvlhčení.
Velkou roli hraje poměr „hnědé“ a „zelené“ složky. Hnědá složka dodává strukturu, uhlík a hlavně vzdušnost. Patří sem například suché listí, natrhaný karton bez potisku, papírové obaly, štěpka, piliny v menším množství nebo sláma. Zelená složka dodává dusík a urychluje rozklad. Sem patří čerstvá tráva, zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina nebo čerstvé rostlinné zbytky.
Na jaře bývá bezpečnější začít s mírnou převahou hnědého materiálu, protože zimní kompost bývá často příliš vlhký a slehlý. Nejlepší postup je kompost přeházet vidlemi, rozrušit slehlé vrstvy a při tom postupně přidávat suchý materiál. Tím se obnoví přístup vzduchu a kompost se začne znovu zahřívat.
Biologická podpora rozkladu a kdy ji použít
Když je kompost po zimě „líný“, může pomoci biologická podpora rozkladu v podobě přípravku s mikroorganismy, které nastartují rozklad organické hmoty a podpoří správné procesy v kompostu. V praxi dokáže výrazně pomoct ve chvíli, kdy se kompost po zimě rozbíhá pomalu nebo ztrácí správnou rovnováhu.
Biologickou podporu má smysl použít hlavně tehdy, když kompost dlouho stojí, zapáchá, obsahuje hodně nerozložených zbytků nebo když se opakovaně vrací problémy s plísní a muškami. Dobře funguje i po důkladném přeházení kompostu, kdy se mikroorganismy lépe dostanou do celé hmoty a mají vhodnější podmínky k práci.
Důležité je nečekat, že samotný přípravek vyřeší všechno. Pokud zůstane kompost přemokřený a bez vzduchu, problém se vrátí. Biologická podpora funguje nejlépe jako součást správně nastaveného kompostu, tedy s vyváženou vlhkostí, dostatkem struktury a pravidelným provzdušněním.
Jak řešit mušky, plíseň a anaerobní části
- Mušky, bílý povlak nebo zápach po hnilobě jsou na jaře časté. Většinou nejde o katastrofu, ale o signál, že kompost potřebuje upravit podmínky. Mušky se objevují hlavně tam, kde jsou nezakryté kuchyňské zbytky a příliš vlhký povrch. Pomůže, když čerstvé zbytky vždy překryjete vrstvou hnědého materiálu a kompost nenecháte otevřený „na mokro“.
- Plíseň se může objevit na povrchu nebo na méně rozložených částech. Menší množství bílé plísně není neobvyklé a samo o sobě nemusí být problém. Pokud je jí ale hodně a kompost zapáchá, bývá to známka špatného proudění vzduchu a nadměrné vlhkosti. V takovém případě je nejlepší kompost přeházet, rozbít slehlé kusy a přidat suchý, strukturální materiál.
- Anaerobní části poznáte podle tmavé, mazlavé hmoty a výrazného zápachu. Tyto části je potřeba rozrušit a promíchat se suchým materiálem. Někdy pomůže i rozdělit obsah kompostu na dvě části a znovu jej založit ve vrstvách, aby měl lepší strukturu. Pokud se problém opakuje, bývá příčinou příliš mnoho trávy nebo kuchyňských zbytků bez dostatečného množství hnědé složky.
Co do kompostu na jaře přidat a co vynechat
Na jaře kompostu prospívá hlavně pestrý, dobře kombinovaný materiál. Vhodné jsou drobné rostlinné zbytky ze zahrady, nahrubo nastříhané suché stonky, kávová sedlina, vylouhovaný sypaný čaj, menší množství posekané trávy a postupně i první zelené zbytky ze záhonů. Výborně funguje i natrhaný karton nebo papír, který pomáhá držet správnou strukturu.
Pokud přidáváte trávu, je dobré ji dávat v tenkých vrstvách a vždy ji prokládat suchým materiálem. Silná vrstva trávy se snadno slehne, zahnívá a začne zapáchat. Totéž platí pro větší množství mokrých kuchyňských zbytků. Jaro je ideální čas kompost „krmit“ postupně a průběžně kontrolovat, jak reaguje.
Naopak je lepší vynechat věci, které kompost zbytečně zpomalují nebo zhoršují jeho stav. Nevhodné jsou velké kusy materiálu bez nadrcení, přemíra citrusových slupek v jedné dávce, vařené zbytky jídel, tuky a oleje nebo cokoliv, co podporuje zápach a škůdce. Pokud je kompost po zimě oslabený, je lepší nezačínat agresivně a nepřetížit ho velkou jednorázovou dávkou.
Nejčastější otázky po zimě
Proč kompost smrdí po zimě, i když dřív nesmrděl?
- Po zimě bývá slehlý, mokrý a bez vzduchu. Rozjede se anaerobní rozklad a ten dělá zápach.
Jak rychle zmizí zápach po provzdušnění a přidání hnědého?
- Zlepšení bývá znát rychle, klidně během 1 až 2 dnů. Když je kompost hodně mokrý, trvá to o něco déle.
Mám kompost úplně přehodit, nebo stačí děrovat?
- Když jen lehce slehl, stačí děrovat. Když zapáchá a je mokrý, je lepší ho přehodit celý.
Pomůže vápno nebo popel na zápach? Kdy raději ne?
- Na zápach nejdřív řešte vzduch a hnědý materiál. Vápno ani popel nedávejte jako první pomoc, mohou rozhodit rozklad.
Co dělat, když je kompost plný mušek nebo larev?
- Přeházet, přidat hnědý materiál a zakrýt čerstvé zbytky. Mušky láká mokrý povrch a odkrytý bioodpad.
Jak poznám, že je kompost znovu „živý“?
- Přestane smrdět, voní zemitě a je kyprý. Materiál se zase viditelně rozkládá.
Jarní restart kompostu v praxi
Nejlepší jarní restart bývá jednoduchý. Nejprve kompost přeházejte a zkontrolujte, kde je slehlý nebo zapáchající. Pak upravte vlhkost, přidejte suchý materiál pro vzdušnost a obnovte vyvážený poměr hnědé a zelené složky. Pokud je kompost dlouhodobě slabý, přidejte biologickou podporu rozkladu. Nakonec už jen průběžně doplňujte materiál v rozumných dávkách a vždy myslete na překrytí čerstvých zbytků.
Jakmile se v kompostu znovu obnoví vzduch, správná vlhkost a aktivní mikroorganismy, rozklad se rozběhne rychleji, zápach ustoupí a kompost začne fungovat tak, jak má. Jaro je pro tento restart ideální období a pár správných kroků udělá velký rozdíl.
TIP: Chcete mít v kompostu jasno úplně od základu? Podívejte se také na články:
Autor článku: Katerina Kralova