Škůdci v zahradě

Jak na škůdce v zahradě

Ochrana rostlin před škůdci nestojí jen na zásahu po viditelném poškození, ale i na včasné podpoře vitality a přirozené obranyschopnosti rostlin. Proto má smysl pracovat jak s biologickými řešeními proti požeru housenkami a dalším škůdcům, tak s přípravky, které pomáhají rostlinám lépe zvládat stres, posilují jejich kondici a při vyšších dávkách podporují i obranyschopnost vůči chorobám a škůdcům. Význam mají hlavně tam, kde je potřeba chránit rostliny šetrně, bez zbytečné chemie a bez rizika pro včely, zvířata a ptáky. Péče o rostliny tak může být cílenější a lépe přizpůsobená tomu, zda je potřeba řešit housenky, širší spektrum škůdců nebo celkové oslabení rostlin.

Přípravky podle zaměření

• CHITEKO – přírodní biostimulant podporující klíčení, růst kořenového systému, vitalitu rostlin a při vyšších dávkách i obranyschopnost vůči chorobám a škůdcům.
• BMV – přirozené entomopatogenní houby, tedy směs mikroorganismů parazitujících na škůdcích, určené k biologické ochraně rostlin bez chemického zatěžování vody a přírody.
• BTK – aerobní bakterie používaná v ekologických bioinsekticidech jako biologické řešení proti požeru housenkami.

Význam bioinsekticidů v ekologické ochraně rostlin

Při ekologickém pěstování rostlin se některé druhy a kmeny mikroorganismů využívají také jako bioinsekticidy, tedy jako šetrný a účinný způsob ochrany rostlin před škůdci.

• Například bakterie jako Bacillus thuringiensis (Bt) produkují po pozření toxiny, které jsou smrtící pro různé druhy housenek motýlů jako jsou bělásci, zavíječi, obaleči atd., ale bezpečné pro rostliny a ostatní organismy.
• Houby jako Beauveria bassiana, která napadá širokou škálu hmyzích škůdců včetně mšic, svilušek, mandelinek, molic, lalokonosců atd., ale je neškodná pro užitečný hmyz jako jsou včely. Metarhizium anisopliae je další houba používaná proti klíšťatům, třásněnkám a dalším hmyzím škůdcům.

Tyto přírodní alternativy mají důležité místo v udržitelném a ekologickém zahradničení, protože představují bezpečnou a účinnou alternativu k toxickým chemickým pesticidům.

Často kladené otázky

Proč se škůdci v zahradě objevují opakovaně i po ošetření?

➝ Opakovaný výskyt často souvisí s celkovým stavem porostu a podmínkami prostředí. Když jsou rostliny oslabené suchem, nevyrovnanou zálivkou, stresem po výsadbě nebo poškozeným kořenovým systémem, bývají k napadení náchylnější. Samotné omezení škůdců proto nemusí stačit, pokud přetrvává příčina, která rostliny oslabuje.

Proč je vhodné zasáhnout při výskytu škůdců na rostlinách co nejdříve?

➝ Včasný zásah je důležitý hlavně při rychlém šíření škůdců, poškození mladých listů, vrcholů výhonů nebo při viditelném žíru, který se během krátké doby zhoršuje. U housenek a dalších žravých škůdců se rozsah poškození může zvětšovat velmi rychle, proto je vhodné nečekat do stadia silného napadení.

Jak poznat, že problém není jen ve škůdcích, ale i v kondici rostlin?

➝ Typickým znakem bývá pomalá regenerace, slabý růst, vadnutí i při běžné zálivce nebo celkově nižší vitalita porostu. Škůdci pak nebývají jedinou příčinou, ale spíše využívají oslabeného stavu rostlin. V takové situaci je vhodné vedle ochrany proti škůdcům řešit také podmínky v půdě, vodní režim a omezení stresových vlivů.

Má smysl řešit škůdce v zahradě biologickou cestou i při menším napadení?

➝ Ano, právě při menším nebo začínajícím napadení bývá biologický přístup nejvhodnější. Mikroorganismy a entomopatogenní houby působí přirozeněji a cíleněji, přičemž nezatěžují vodu ani půdu a neohrožují včely, ptáky ani další zvířata. Nejlepšího účinku obvykle dosahují tehdy, když se použijí včas, ne až při přemnožení škůdců.

Co dělat, když jsou listy poškozené, ale škůdci na rostlinách nejsou na první pohled vidět?

➝ V takové situaci je vhodné zkontrolovat i spodní stranu listů, mladé výhony, okolí stonku a povrch půdy. Část škůdců se drží skrytě, případně je aktivní jen v určitou denní dobu. Současně je dobré ověřit, zda poškození nesouvisí také se stresem rostlin, protože podobné příznaky může vyvolat i nevhodná zálivka, přehřátí nebo narušený kořenový prostor.

Co použít proti housenkám?

➝ Při požeru housenkami dává smysl cílit přímo na škůdce, kteří poškozují listy a mladé části rostlin. V této situaci se používá BTK, tedy Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, půdní bakterie využívaná v ekologických bioinsekticidech. Je určená proti housenkám škůdců, jako je bělásek zelný, zavíječ, obaleč, makadlovka nebo píďalka.

Jaký je rozdíl mezi BTK a BMV?

➝ BTK je zaměřené na housenky, tedy na užší okruh škůdců, u kterých je problémem požer listů. BMV stojí na přirozených entomopatogenních houbách a pracuje šířeji s mikroorganismy parazitujícími na škůdcích. U tohoto principu jde například o mšice, svilušky, mandelinky, molice, lalokonosce, třásněnky nebo další hmyzí škůdce.

Je biologická ochrana rostlin bezpečná pro včely?

➝ Ano. Neohrožuje včely, ptáky ani jiná zvířata a chemicky nezatěžuje vodu ani přírodu. Právě v tom spočívá hlavní rozdíl oproti plošným chemickým zásahům, které bývají pro okolní prostředí výrazně zatěžující.

Má smysl použít CHITEKO při oslabení rostlin a výskytu škůdců?

➝ Ano, ale je potřeba počítat s tím, že CHITEKO nefunguje jako přímý zásah proti škůdcům. Jeho role je jiná: podporuje klíčení, růst kořenů, vitalitu rostlin a při vyšších dávkách dokáže indukovat imunitu rostlin, takže lépe zvládají choroby i škůdce. Hodí se tedy ve chvíli, kdy je potřeba posílit obranyschopnost a kondici porostu, ne jako náhrada cíleného řešení při silném výskytu škůdců.